Home / Udržitelnost / Nová evropská legislativa sníží množství textilního odpadu
01.12.2022

Nová evropská legislativa sníží množství textilního odpadu

Tričko na jedno použití, svetr, který se nesmí vyprat, aby nezežmolkovatěl, šaty, kterými moc neoslníte, protože se pářou ve švech – všechno velmi brzy skončí v popelnici, protože se to nedá nosit. Jeden člověk ročně odloží průměrně 11 kg textilu a celkově se v Evropě každým rokem vyhodí 5,8 milionů tun textilního odpadu. Tohle už Evropany nebaví a je proto čas na změnu.

Rychlá móda je out

Plné skříně nekvalitního oblečení, které nevypadá moc dobře ještě před prvním vypráním, člověku berou energii. Proto jednotlivci i státy a celá Evropská unie hledají cesty, jak z toho kolotoče vystoupit, oblékat se elegantněji, udržitelněji a zároveň se chovat ohleduplněji k naší planetě.

Je řada možností, jak to vyřešit – od návratu k principům, které uznávaly naše prababičky, když si pořizovaly oblečení z kvalitních materiálů na celý život. O každý kousek se dobře staraly, byly zvyklé poškozené kusy spravovat a zašívat, a když nějaký dosloužil, ještě mu našly jiné využití, např. dobré kusy látky z povlečení využily na ušití pytlíků na mouku nebo křížaly.

Druhým směrem, jak předcházet zbytečnému plýtvání textilem, je vyvíjení technologií, které umožní vlákna lépe recyklovat. Stále více se prosazují i nové způsoby používání textilu, například pronájem oblečení jako servisní služba, s možností jeho vrácení a s garancí oprav. Můžete si dokonce představit, že bude existovat něco jako předplatné oblečení. Že třeba zaplatíte nějakou paušální částku každý měsíc a za to dostanete kvalitní ekologické oblečení, které je opravitelné a udržitelné.

Evropská komise se chystá s nekvalitním textilem zatočit. Brzy by měla začít platit legislativa pro ekologičtější nakládání nejen se spotřební elektronikou, ale také s textilem a obuví. Cílem je prodloužit životnost zboží a snížit množství vyprodukovaného odpadu. Plán také počítá se zavedením digitálního produktového pasu, díky němuž lidé zjistí údaje o výrobku potřebné pro opravy či recyklace věcí. Komise tak chce skoncovat s rychlou módou, která už vyšla z módy.

Aktuální legislativa týkající se nakládání s textilním odpadem

Během posledních dvaceti let zlepšila řada evropských států nakládání s odpady. V roce 1995 bylo na skládky ukládáno asi 64 % komunálních odpadů, o pět let později byl průměr snížen na 55 %. Míra recyklace činila 25 %, ta se do roku 2016 zvýšila na 46 % a ukládání odpadu na skládky se naopak snížilo na 24 %. Byly však a stále jsou velké rozdíly mezi jednotlivými státy.

V květnu roku 2018 přijala Rada Evropy balíček předpisů o odpadech, v němž jsou stanovena nová pravidla pro nakládání s textilními odpady a právně závazné cíle pro recyklaci. Do 1. ledna 2025 budou muset členské státy zavést tříděný sběr textilu. Nové právní předpisy se zaměřují především na předcházení vzniku odpadů a vytváření důležitých cílů udržitelného rozvoje.

Obrázek: Učíme se novému vztahu ke svému oblečení.

Stále více firem se zapojuje do cirkulární ekonomiky

Oběhové textilní hospodářství je často definováno jako bezodpadový neboli zero waste koncept – po vzoru přírodních ekosystémů navrhuje uzavírání toků materiálů ve funkčních a nekončících cyklech, čerpání energie z obnovitelných a udržitelných zdrojů a vytváření udržitelných produktů a služeb. Cirkulárně ekonomický přístup je v současné době součástí politiky Evropské unie, která trvalou udržitelnost podporuje.

Již dříve označila Evropská komise v Novém akčním plánu oběhového hospodářství textil za prioritní kategorii, a to na základě jeho „oběhového potenciálu“. Jsou zde představeny tři cesty ke zvýšení oběhovosti, tj. zvýšení udržitelnosti používaných materiálů, vylepšený sběr, opětovné použití a recyklace textilu, a k tomu ještě efektivní kontrola emisí tzv. mikroplastů.

Také společnost Lindström je založena na cirkulárně ekonomickém přístupu díky opětovnému využívání a opravování opotřebovaných pracovních oděvů a upřednostňování pronájmu oděvů před prodejem. Výsledkem je prakticky nulový textilní odpad a významné úspory energie při hromadném průmyslovém praní.

Nové technologie přinášejí nové možnosti v oblasti ekologie

Vědci ze švédské Lund University přišli na metodu, která dokáže ekologicky přeměnit bavlnu na sacharidy a ty potom na textilní materiály (spandex nebo nylon), vhodné na šití nových oděvů. Zjistili totiž, že některé látky z vyřazeného textilu mohou mít i po dlouhodobém používání stále tak silná vlákna, že se dají opakovaně využít. Což se sice už děje, ale jen velmi málo. To byla ta motivace, která vedla k vývoji nového způsobu recyklace textilu.

Vědci přišli na způsob, jak rozložit vlákna v bavlně (celulózu) na menší části. Využili přitom kyselinu sírovou, v níž se textil namáčí a následně spolu s vodou zahřívá na vysoké teploty. Výsledkem tohoto procesu je glukóza ve formě čistého, žlutě zbarveného roztoku. Z glukózy v této formě se dá vytvořit umělé vlákno, jakým je například právě spandex nebo nylon.

Záměry EU v oblasti ekologického textilního průmyslu do budoucna

Textilní sektor čekají v nejbližší době zásadní environmentální změny: od roku 2025 budou muset členské státy zajistit tříděný sběr textilu a Komise vydala Strategii pro udržitelnost textilního průmyslu. V ní se snaží zformulovat své požadavky na udržitelnost textilních výrobků: veškerý textil by měl mít dlouhou životnost, být recyklovatelný, vyrobený z recyklovaných vláken a neobsahovat nebezpečné látky. Cílem strategie je také posílit odvětví opětovného použití a oprav a řešit problematiku textilního odpadu.

Do roku 2030 chce Evropská unie zajistit, aby se na její trh dostalo jen takové textilní zboží, které neobsahuje žádné nebezpečné látky a bylo vyrobeno s respektem k sociálním právům. Za tímto pojmem se skrývá větší odpovědnost společností za svůj výrobní řetězec včetně toho, kdy se z jejich oděvů stane odpad. Unie proto upraví parametry oděvů, které budou moci vstoupit na evropský trh.

Po roce 2030 bude vyžadováno dodržení limitu minimálního množství recyklovaných vláken, mluví se také o zákazu ničení neprodaného zboží. Hodnotit se bude i environmentální dopad, odolnost nebo to, jak snadno se dá konkrétní kus opravit. Zboží bude označeno škálou A až G podobně jako u elektrických spotřebičů nebo u energetické náročnosti budov. Zákazník tak bude mít možnost se dozvědět více o konkrétním kusu a rozhodnout se pro ten, jehož výroba byla šetrnější k přírodě i k lidem, případně sáhnout po kousku, který už nosil někdo jiný.

Zdá se, že můžeme doufat v renesanci jména českého textilu. Je tu velká příležitost pro vědu a výzkum, příliv inovací do textilního průmyslu v Česku, vývoj nových materiálů a podobně.

Avatar
Lindström Group