Výpověď kvůli nenošení pracovního oblečení? Záleží na interních předpisech firmy
Určitě vás jako první napadne, že je rozdíl mezi pracovním oblečením v kanceláři, kde zaměstnanci přicházejí do styku s klienty, a například na stavbě nebo v potravinářském provozu. U těch prvních jde hlavně o reprezentativní vzhled a image firmy, u těch druhých o zdraví a bezpečnost. Nošení pracovního oděvu některým profesím nařizuje přímo zákon, jiným zaměstnavatel. V některých firmách přispívají zaměstnancům na oděvy finančně (ošatné), jiné firmy nakupují a starají se o tzv. osobní ochranné prostředky samy. Moderní firmy pracovní oděvy pronajímají a nechávají starost o ně specializované firmě.
A jak je to tedy s tou výpovědí? Zaměstnavatel má právo stanovit pravidla oblékání na pracovišti. Pokud je pracovník nebude dodržovat, může v některých případech dostat i výpověď.
Reprezentativní oblečení do práce může nařídit zaměstnavatel
V případech, kdy výkon práce vyžaduje určitý dress code, protože zaměstnanci musí firmu reprezentovat, neplyne způsob oblékání ze zákona, ale zaměstnavatel může stanovit pravidla oblékání. Tuto povinnost zakotví obvykle v interním předpisu, pokynu nadřízeného pracovníka, případně může být i součástí pracovní smlouvy zaměstnance. Zákoník takovou povinnost ale zaměstnancům neukládá.
Zaměstnavatel, který chce, aby jeho pracovníci určitý způsob oblékání dodržovali, ho musí pro své zaměstnance stanovit a s danými pravidly je seznámit. Podle ust. § 301 písm. c) zákoníku práce jsou zaměstnanci povinni dodržovat vedle právních předpisů i ostatní (vnitřní) předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané.
Často zaměstnavatelé finančně přispívají svým zaměstnancům na vhodné oblečení, v takovém případě je ošatné pro zaměstnance zdanitelným příjmem.
Za zdanitelný příjem na straně zaměstnance se nepovažuje pracovní oblečení a pracovní obuv určená zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání. Za pracovní oblečení je považováno tzv. jednotné pracovní oblečení (uniforma) poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnancům, pokud plní zejména reklamní, propagační a organizační účely.
Osobní ochranné pomůcky vyžaduje zákon
Zcela jiná situace je na pracovištích, kde hrozí nebezpečí úrazu nebo ohrožení života. Tady má zaměstnavatel povinnost poskytovat těm zaměstnancům, u nichž to vyžaduje ochrana jejich života a zdraví nebo ochrana života a zdraví spoluobčanů, k bezplatnému užívání potřebné ochranné pracovní prostředky a mycí, čisticí a dezinfekční prostředky. Tuto povinnost ukládá zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP) v ustanovení § 104.
Kromě toho mohou být u každého odvětví jiné hygienické standardy. Např. v potravinářské výrobě jsou tyto standardy velmi vysoké (IFS, BRC, FSSC, TESCO). Používání pracovních oděvů v tomto případě chrání výrobu a výrobky před kontaminací. A jejich průmyslové hygienické praní před bakteriemi a mikroby.
Osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen „OOPP“) poskytuje zaměstnavatel bezplatně. Především jsou to OOPP na ochranu života a zdraví zaměstnanců proti působení mechanických, chemických, fyzikálních a biologických vlivů, dále proti vlhku, chladu a nadměrným teplotám a na pracovištích, kde to je uloženo bezpečnostními a hygienickými předpisy. Jedná se tedy například o zdravotnické oděvy nebo pracovní montérky. Jejich používání může nařídit i státní odborný dozor nad bezpečností práce, hygienická služba nebo závazný pokyn odborové organizace.
Na základě zákonného zmocnění v § 104 odst. 6 ZP vydala vláda nové nařízení č. 390/2021 Sb., které nabylo účinnosti 1. listopadu 2021 a stanoví se v něm rozsah a bližší podmínky poskytování OOPP, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů.
Zaměstnavatel je povinen udržovat OOPP v použitelném stavu a kontrolovat jejich používání. Musí upozornit zaměstnance, že nesmí ochranné prostředky, které jsou majetkem firmy, odnášet domů a používat je pro svou vlastní potřebu. Zaměstnanec musí ochranné prostředky ukládat na vymezeném místě a ochraňovat je před poškozením, ztrátou nebo zničením.
Lze v tomto případě poskytnout peníze místo ochranných prostředků?
I když někteří zaměstnavatelé tomu dávají přednost, není správné dát svým zaměstnancům peníze místo osobních ochranných prostředků. Tento postup může být v rozporu s pracovněprávními předpisy (§ 104 odst. 5 ZP).
Při čištění, opravách a praní ochranných oděvů se využívá vlastních zařízení zaměstnavatelů, neboť nejlépe znají příčiny znečištění (např. oleji, kyselinami apod.), takže mohou používat i nejvhodnější prací prostředky.
Ideálním řešením je ale služba pronájmu pracovních oděvů, jejíž součástí je i odborné čištění, opravy a výměny poškozených kusů, recyklace a ekologická likvidace. Zaměstnavateli tak odpadne starost o kontrolu čistoty, praní a čištění oděvů, pravidelné intervaly výměny a skladování a nakonec o ekologickou likvidaci textilu.
Jak může zaměstnavatel postihnout nepoužívání předepsaného pracovního oděvu
V případě, že je povinnost používat pracovní oděv stanovena zaměstnavatelem, pak se nejedná o povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Jde o požadavek zaměstnavatele pro řádný výkon práce, a tudíž o výpovědní důvod podle § 52 písm. f) zákoníku práce. Je vhodné nejprve zaměstnance písemně vyzvat k dodržování pravidel oblékání s upozorněním na možnost výpovědi, pokud nebude požadavek zaměstnavatele nadále akceptovat.
Zaměstnanec, který při výkonu práce záměrně nepoužívá oděv nebo obuv, která je ochranným pracovním prostředkem či jeho součástí, porušuje povinnost stanovenou právními předpisy vztahující se k jím vykonávané práci.
Zaměstnavatel mu může z tohoto důvodu dát výpověď, protože podle § 105 odst. 4 písm. d) zákoníku práce je povinen ochranné pracovní prostředky používat. Zde však půjde o výpovědní důvod § 52 písm. g) zákoníku práce (soustavné méně závažné porušení, závažné porušení povinností a porušení zvlášť hrubým způsobem). Eventuálně by se dalo uvažovat při porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem o okamžitém zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce.
Pronájmem pracovního oblečení Lindström ušetříte peníze i starosti
V předchozích odstavcích jsme naznačili, jaké problémy mohou nastat zaměstnavatelům i zaměstnancům s pracovním oblečením. Mnohé z nich ale dokáže vyřešit služba pronájmu a průmyslového praní.
- Ušetříte na pořizovacích nákladech, jelikož zaplatíte pouze pronájem pracovních oděvů.
- Odpadnou vám náklady na praní, čištění, nezbytné opravy a údržbu pracovních oděvů.
- Nebudete muset řešit náklady na evidenci a skladování, budete mít vždy k dispozici jen ty oděvy, které zrovna potřebujete.
- I likvidaci a pořízení nového oblečení ihned vyřešíme za vás.
Outsourcing pracovních oděvů přináší výhody jak velkým podnikům (např. automobilkám, obchodním řetězcům, stavebním nebo potravinářským firmám), tak drobným podnikatelům. V Lindström vytváříme vždy řešení přímo na míru konkrétnímu zaměstnavateli.